Blog
Co podporuje trávení? Pochopte úlohu slinivky břišní
Když se řekne trávení, také si v hlavní roli představíte žaludek? Obvykle mu připisujeme pocit těžkosti po jídle, nadýmání či to, že nám něco „nesedlo“. Je však jen jednou ze zastávek na cestě potravy trávicím traktem. Velká část práce pokračuje poté, co ho potrava opustí. A jedním z orgánů, bez kterého bychom živiny z jídla nedokázali efektivně využít, je slinivka břišní. Jak a co podporuje trávení?
Slinivka břišní nemá jen jednu úlohu
Slinivku břišní si většina lidí spojuje zejména s inzulinem a cukrovkou. Kromě hormonů však produkuje trávicí enzymy a hydrogenuhličitan (bikarbonát), které se dostávají do dvanáctníku. Hraje tedy zásadní roli při trávení bílkovin, tuků a sacharidů a připravuje živiny na jejich další zpracování a vstřebávání ve střevě.
Slinivka břišní plní v organismu dvě základní funkce:
- Endokrinní funkci zajišťují buňky Langerhansových ostrůvků, které produkují hormony včetně inzulinu a glukagonu a podílejí se tak na regulaci hladiny glukózy v krvi. Právě díky této funkci se o slinivce břišní často mluví v souvislosti s cukrovkou.
- Exokrinní funkce je stejně důležitá pro každodenní trávení. Slinivka břišní vytváří pankreatickou šťávu, která obsahuje trávicí enzymy a hydrogenuhličitan. Enzymy produkují zejména acinární buňky a hydrogenuhličitan buňky pankreatických vývodů. Společně vytvářejí podmínky, ve kterých může trávení po opuštění žaludku pokračovat.
Slinivka břišní nepracuje bez ohledu na to, zda právě jíte. Po přijetí potravy reaguje na souhru nervových a hormonálních signálů. Když se obsah žaludku přesune do dvanáctníku, do regulace pankreatické sekrece vstupují kromě nervových reflexů například hormony cholecystokinin a sekretin.
Jedno jídlo, několik druhů enzymů
Představte si běžný oběd: maso, brambory a zeleninový salát s olejem. Organismus z něj potřebuje zpracovat bílkoviny, sacharidy i tuky. Na každou z těchto skupin však potřebuje trochu jiné „nářadí“.
Pankreatická amyláza se podílí na trávení škrobu, lipáza na trávení tuků a proteázy na štěpení bílkovin. Ne všechny pankreatické enzymy přitom opouštějí slinivku břišní v aktivním stavu. Některé proteázy se produkují jako neaktivní prekurzory a aktivují se až v tenkém střevě. Je to jeden z mechanismů, který chrání samotnou slinivku břišní před působením jejích vlastních enzymů.
Výsledkem celého procesu není jen strávené jídlo. Velké molekuly přijaté potravou se postupně rozkládají na menší složky, které může střevní epitel dále zpracovat a vstřebávat. Exokrinní funkce slinivky břišní je proto úzce propojena nejen se samotným trávením, ale také s tím, zda dokáže organismus živiny z potravy následně využít.
Obsah žaludku je kyselý, což je pro fungování žaludku přirozené. Pro pankreatické enzymy však takové prostředí není optimální.
A právě zde přichází druhá důležitá součást pankreatické šťávy – hydrogenuhličitan.
Buňky pankreatických vývodů produkují zásaditou tekutinu bohatou na hydrogenuhličitan, která pomáhá neutralizovat kyselý obsah přicházející ze žaludku. Tím se v dvanáctníku vytváří vhodnější pH pro působení pankreatických enzymů. Hydrogenuhličitan tedy potravu sám „netráví“, ale pomáhá vytvořit prostředí, ve kterém mohou enzymy svou úlohu efektivně plnit.
Je to zároveň pěkný příklad toho, proč se na trávení nelze dívat jako na práci jednoho orgánu. Žaludek potřebuje kyselé prostředí, zatímco po přesunu jeho obsahu dále musí organismus podmínky změnit. Trávení je koordinovaný proces, ve kterém na sebe jednotlivé orgány a mechanismy navazují.
Trávení a vstřebávání není totéž
Při trávení se složité složky potravy mechanicky a chemicky rozkládají na menší. Při vstřebávání následně produkty trávení procházejí přes střevní epitel a dostávají se dále do organismu.
Právě proto nestačí potravu jen sníst. Bílkoviny, tuky a sacharidy musí projít postupným zpracováním, aby je organismus dokázal využít. Slinivka břišní stojí uprostřed tohoto procesu: její exokrinní sekrety pomáhají vytvořit z přijatého jídla složky dostupné pro následné zpracování a absorpci ve střevě.
Co podporuje trávení? Slinivku břišní není třeba „nastartovat“
Otázka „jak nastartovat trávení“ může vytvářet představu, že trávicí systém po probuzení nebo před jídlem čeká na konkrétní potravinu, nápoj či doplněk, který ho uvede do provozu. Takto však fyziologie trávení nefunguje. Slinivka břišní reaguje na příjem potravy prostřednictvím komplexní nervové a hormonální regulace.
Co tedy můžete pro lepší trávení udělat?
- Jezte pomaleji a důkladně žvýkejte. Mechanické rozmělnění potravy zvětšuje plochu, na kterou mohou působit trávicí enzymy, a trávení sacharidů se díky slinné amyláze začíná už v ústech. Více informací najdete v e-booku Vyperme si organismus aneb co dokáže Diamond Yacca Doctor Sova® od MUDr. Oty Sovy, CSc.
- Důležité je také množství a složení jídla. Trávicí systém reaguje na to, co do něj přichází, a jednotlivé živiny aktivují rozdílné trávicí mechanismy. Namísto hledání jedné potraviny „na trávení“ proto dává větší smysl dlouhodobě pestrá strava s přiměřeným množstvím bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny.
- Nezapomínejte na tekutiny a pohyb. Pravidelným, byť i běžným procházkovým pohybem během dne trávení podporujete).
Trávení nekončí v žaludku
Vaším úkolem není slinivku břišní „rozběhnout“, ale vytvářet trávicímu systému podmínky, ve kterých může přirozeně dělat svou práci.
Součástí této péče mohou být také saponiny – ne jako náhrada trávicích enzymů, ale pro své fyzikální působení.
Dobré trávení totiž nestojí na jednom orgánu ani jedné látce. A čím lépe rozumíte tomu, jak váš organismus funguje, tím lepší podmínky mu můžete vytvořit.
